Studium v oblasti pedagogických věd - vychovatel

Cílem předmětu je ověřit schopnosti posluchačů při ovládání textových editorů, přípravě prezentací a využívání internetu.

Obsah:

Textový editor (MS Office Word, OpenOffice Writer, LibreOffice Writer, atp.)

• psaní textového dokumentu
• rozdíly mezi lokálními úpravami a globálními styly
• využití stylů, jejich nastavení • práce se záhlavím a zápatím stránky
• odlišení částí dokumentu – tzv. oddílů, různá nastavení stránky, rozdílné záhlaví, zápatí, číslování, atp.
• rozložení stránky, orientace stránky, odsazování textů, okraje stránky
• automatická pole, generování obsahu, atp.
• práce se seznamy
• práce s objekty typu obrázek, tabulka, graf, diagram • zásady psaní textových dokumentů, základní pravidla typografie a citační norma

Tabulkový procesor (MS Office Excel, OpenOffice Calc, LibreOffice Calc, atp.)

• základní seznámení s prostředím tab. procesoru
• vzorce
• funkce (suma, průměr, min, max, …)
• podmíněné formátování 
• filtry a třídění

Prezentace (MS Office PowerPoint, OpenOffice Impress, LibreOffice Impress)

• seznámení se s prostředím
• tvoření snímků
• animace a přechody
• spuštění prezentace
• zásady tvorby prezentací

Hardware

• seznámení se se základním hardwarem
• diagnostika problémů a základní dovednosti při řešení problémů (kontrola zapnutí, zapojení kabelů, atp.)

Operační systém

• popis systému Windows, ukázka systému typu Debian, Fedora, Ubuntu, atp.
• základní nastavení o uživatelské jméno a heslo, přidání nového uživatele o nastavení zobrazení o nastavení spořiče, automatického odhlášení
• instalování a odinstalování aplikací

Studující se seznamují se základními právními normami,  které upravují oblast volnočasové pedagogiky

Obsah

1. Právní normy, kterými se řídí život společnosti – Ústava, Úmluva o právech dítěte, Listina lidských práv a svobod, atd. Zákony, vládní nařízení, vyhlášky. Závaznost resortních předpisů.
2. Obecné právní povědomí. Občanský zákoník, Správní řízení, Autorský zákon a další zákony a jejich dopad na školská zařízení.
3. Školské zákony a další ustanovení závazné pro řídící práci, činnosti s dětmi a výchovu mimo vyučování. Vnitřní a vnější kontrola. Zpřístupňované a citlivé informace.
4. Vnitřní řády škol a školských zařízení – jejich struktura, formulace ustanovení, vymahatelnost jejich dodržování, prokazatelné seznámení žáků a jejich zákonných zástupců s jejich zněním. Řízení stížností rodičů, řešení sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních. 7
5. Dokumentace škol a školských zařízení, práce s dokumentací, vypovídací a právní hodnota dokumentace. Požadavky na formální vedení dokumentů (formy a obsah zápisů, podpisy, užívání razítek, archivace, skartační řád atd.).
6. Bezpečnostní předpisy vztahující se na činnost

Možnosti zařazení ekologické výchovy do praktické i teoretické výuky. Základní principy tvorby programů ekologické výchovy (her, vycházek, výletů, exkurzí). Orientace v ekovýchovných programech, školních ekologických projektech a organizacích, které je nabízejí.

Obsah

1. Základní ekologické pojmy (ekologie, životní prostředí, krajina, ekosystém, společenstvo, populace, jedinec, koloběh látek, tok energie, potravní řetězec, produktivita, homeostáze, biodiverzita, sukcese, klimax, nika, biotop, kompetice, tolerance, adaptace). Složky životního prostředí a zdraví (hluk, vibrace, záření, znečišťující látky ve vodě, v půdě, v potravě, v ovzduší, emise, imise, odpady, toxicita). Vývoj vztahu člověka k životnímu prostředí. 
2. Ekologická etika, osobní vztah k přírodě, spoluzodpovědnost za životní prostředí, globální x lokální problematika životního prostředí, domácí ekologie, trvale udržitelný rozvoj.
3. Didaktika ekologické výchovy.
4. Organizace zabývající se ekovýchovou a jejich nabídka (přehled, typy nabízených činností, ukázka programu).
5. Školní ekologické projekty, jednorázové, dlouhodobé (příklady, možnosti aplikace). 6. Příprava ekovýchovné hry, vycházky, výletu, exkurze apod.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními tématy filosofie a etiky, souvisejícími s prací pedagoga.

Témata přednášek: 

1. Člověk a společnost pod Třetí vlnou civilizace.
2. Systém filozofie a etika jako filozofie praktická.
3. Nejstarší tázání etické povahy; co člověk opravdu chce, smysl života; zrození etiky; od Sokrata k Aristotelovi.
4. Morálnost a mravnost; mravní norma.
5. Svoboda svobodná vůle.
6. Svědomí a odpovědnost.
7. Ctnost jako dobrý a trvalý zvyk; schopnost konat svou povinnost; etické kodexy.
8. Správné (a nesprávné) jako aktuální etické primum; co je „dobré“ a co dobro.
9. Štěstí a smysl (života).
10. Tázání po Bohu; víra a náboženství. 
11. Etika a ekologie.
12. Politická etika.
13. Faktory stupňující krizi společnosti.
14. Byly staré zlaté časy mravnější? (závěrečné diskusní téma)

Studuící se seznamují se základy pedagogiky

Obsah

1. Pedagogika jako vědní disciplína, její specifikum, předmět a metody pedagogiky, soustava pedagogických věd, klíčové kategorie pedagogiky. Možnosti výzkumu v oblasti věd o výchově.
2. Výchova jako základní kategorie pedagogiky, podstata a struktura výchovy, systémové pojetí výchovy, činitelé ovlivňující výchovný proces.
3. Cíle výchovy a jejich struktura. Podmínky výchovy, prostředky a výsledky výchovy.
4. Úloha výchovy v sociálním a ekonomickém životě společnosti, dynamika proměn, kontext kultivace osobnosti a profesní přípravy, současná společnost a výchova.
5. Vzdělání a vzdělávání. Pojem vzdělání, obsah vzdělávání, druhy vzdělávání. Soudobé tendence vývoje a modernizace vzdělávání, kurikulární reforma. Vzdělávací systém ČR a jeho změny, školský zákon.
6. Základní činitelé výchovného procesu – vychovatel a vychovávaný, specifikum vztahu vychovatele a vychovávaného z hlediska cílů výchovy.
7. Pedagogická profese a její zvláštnosti v současném dynamickém světě. Autorita učitele a vychovatele, požadavky a podmínky jejich práce. Profesní kompetence, profesní étos.
8. Současná škola v systému výchovy. Specifikum školy jako instituce a organizace. Funkce školy, scénáře budoucnosti školy.
9. Rodina v systému výchovy, dynamika současného pojetí rodiny (nukleární, polygamní rodina) a její důsledky pro výchovu, funkce rodiny. Spolupráce školy a rodiny a její typologie (výchovný, právní a etický aspekt).
10. Dějinný kontext výchovy v závislosti na vývoji společnosti. Proměna české školy a vzdělanosti v kontextu pedagogického myšlení, rozvoje vědy, techniky a výroby, ekonomických a politických paradigmat.

V obecné psychologii se klade důraz na problematiku osobnosti se zvláštním zřetelem k individuálním vlastnostem žáků, na otázky kognitivní složky osobnosti a senzomotorických dovedností, souvisejících s procesem učení. Zároveň si studující osvojují základní poznatky o současných psychologických směrech (kognitivní psychologie, humanistická psychologie).

Obsah:

1. Vymezení základních pojmů obecné psychologie.
2. Osobnost – vlastnosti osobnosti.
3. Poznávací procesy a jejich vymezení. Jejich význam: zpracování informací, orientace v prostředí.
4. Schopnosti a jejich vývoj, intelektové a mimointelektové schopnosti.
5. Pozornost a paměť jako předpoklad poznávání.
6. Autoregulační procesy a jejich vývoj: emoce, motivace vůle.

Anotace: předmět biologie dítěte seznamuje se zařazením člověka do biologického systému, se základy anatomie, fyziologie, se zásadami první pomoci a s hygienou školního prostředí a se zásadami zdravé výživy. Pozornost je věnována aktuálním problémům vlivu životního prostředí na zdraví člověka, problematice drogových závislostí a výchově k osobní zodpovědnosti za své zdraví.

Vstupní úroveň znalostí: Pro absolvování kurzu se předpokládají vstupní znalosti biologie člověka na úrovni gymnázia. Pro absolventy jiných typů škol (především technických) doporučuji k doplnění vstupních znalostí učebnici: NOVOTNÝ I. ET HRUŠKA M., 1995. Biologie člověka pro gymnázia. Praha: Fortuna.

Obsah:

1. a) Člověk jako biologický systém. Základní principy systémového přístupu v biologii. Obecné vlastnosti systémů. Taxonomické zařazení člověka. b) Obecné zásady hygieny.
2. a) Struktura systému. Biotické organizační stupně (buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy organismu, populace, společenstvo, ekosystém, biosféra), aplikace na člověka. b) Obecné zásady první pomocí.
3. a) Základní stavba organismu. Soustava pohybová a opěrná, kůže. Význam pohybu ve fylogenezi a v životě jedince. b) První pomoc při zlomeninách, popáleninách, poleptání, omrzlinách.
4. a) Tok energie a koloběh hmoty v biologickém systému. Termodynamické zákony, entropie, energetická bilance. Trávicí soustava. b) Zásady zdravé výživy u dospělých a u dětí, problematika obezity, první pomoc při celkovém vyčerpání organismu.
5. a) Dýchací soustava, hlasové ústrojí, znečistění ovzduší. b) Hygiena dýchání, kouření, chování při smogových situacích, dýchací režim při sportovních výkonech (vysokohorská turistika, potápění). První pomoc při zástavě dechu.
6. a) Vylučovací soustava. Vodní bilance organismu. Cizorodé chemické látky v prostředí. b) Zásady příjmu tekutin, pitný režim, obrana organismu proti toxickým látkám, problematika drog. První pomoc při otravách.
7. a) Cévní soustava. Integrující funkce cévní soustavy. Krev, složení, funkce. Imunitní systém organismu. Infekční choroby. b) Hygienické zásady ochrany před šířením infekčních chorob. Prevence kardiovaskulárních chorob. První pomoc při krvácení a zástavě srdeční.
8. a) Řízení biologických systémů. Tok informací v organismu. Pozitivní a negativní zpětná vazba. Funkce nervové soustavy a soustavy endokrinní při řízení organismu a udržování stálého vnitřního prostředí. Termoregulace. b) První pomoc při selhání řídících mechanismů (šokové stavy, alergie).
9. a) Nervová soustava. Stavba a funkce. Principy přenosu nervového vzruchu. Reflexní oblouk, vyšší funkce nervové soustavy. b) Základy duševní hygieny.
10. a) Smysly. Způsoby příjmu informací. Zrak, sluch, čich, chuť, hmat. b) Hygiena školního prostředí, osvětlení, teplota, hluková zátěž.
11. a) Endokrinní soustava. Stavba a funkce jednotlivých žláz s vnitřní sekrecí. b) Zdraví člověka jako komplexní fyzický a duševní stav.
12. a) Vývoj biologických systémů, ontogenese, fylogenese, sukcese. Fylogenetický vývoj člověka. Rozmnožovací soustava. Základy genetiky člověka. b) Pohlavní choroby. Mutageny v životním prostředí (alkoholismus, radioaktivita).
13. a) Ontogenetický vývoj člověka od početí do smrti. Specifické rysy jednotlivých vývojových stádií. b) Sexuální výchova z pohledu biologického a společenského.
14. a) Aktuální otázky biologie člověka. Transplantace orgánů, genetické inženýrství, regulace porodnosti aj. Biologické, etické a další aspekty. b) Příprava učitele na pobyt v přírodě z hlediska ochrany zdraví žáků (rekapitulace zásad hygieny a první pomoci).

Studující se seznamují se základnímididaktickými principy

Obsah

1. Teorie vyučování pro vychovatele. Vzdělávací teorie.
2. Vyučovací proces a jeho analýza.
3. Podmínky pro učební činnost žáků, determinanty výuky.
4. Vyučovací koncepce.
5. Organizační formy vyučování s akcentem na kooperaci a aktivitu žáků.
6. Modely alternativních škol.
7. Problematika snah o diferenciaci.
8. Práce s neprospívajícími a talentovanými žáky.
9. Školní hodnocení a zkoušení.

Při studiu vývojové psychologie je kladen důraz na pochopení činitelů ontogeneze lidské psychiky a na osvojení věkových zvláštností dětí a dospívajících. Studující budou mít možnost proniknout do základní problematiky vývojové psychologie s ohledem na pozdější využití těchto poznatků v pedagogické praxi. 

Základní témata:

1. Vymezení základních pojmů vývojové psychologie. Základní činitelé psychického vývoje.
2. Dědičnost a faktory vnějšího prostředí v ontogenezi lidské psychiky.
3. Vývoj, zrání a učení – zákonitosti vývojové psychologie.
4. Základní vývojové mezníky a vymezení vývojových etap.
5. Problematika školního věku s ohledem na školní úspěšnost. 6. Adolescence.

Studující se seznamují se základními principy metodiky vedení zájmové činnosti.

Obsah:

1. Charakteristika zájmů, jejich vlastnosti, kategorizace. Zájmy a jejich uspokojování jako jeden z prostředků psychohygieny. Ontogenetický vývoj zájmů a jejich respektování při práci s jednotlivými věkovými skupinami. Využití pravidelné organizované zájmové činnosti jako prostředku socializace dítěte. Vytváření sociálních skupin v zájmové činnosti a specifika jejich vedení. Osobnostní předpoklady pedagoga pro vedení zájmové činnosti. Motivace v organizované zájmové činnosti. Navozování a rozvoj kreativity, práce s talenty. Soustava zařízení pro uspokojování zájmových aktivit dětí a mládeže. Spolupráce subjektů organizujících volnočasové aktivity dětí a mládeže. Vnitřní a vnější evaluace vedení zájmových útvarů. Prezentace výsledků zájmových činností veřejnosti. Zájmová činnost jako prevence sociálně-patologických jevů dětí. Zajištění bezpečnosti účastníků zájmových aktivit.
2. Trh volného času, školská zařízení a komerční subjekty. Soustava školských zařízení pro naplňování volného času, zařízení pro zájmové vzdělávání, ubytovací a výchovná zařízení, jejich poslání, cíle, cílové skupiny, prostředky. Zásady tvorby školních vzdělávacích programů pro školní družinu, školní klub, domov mládeže, dům dětí a mládeže – obecné požadavky, zohlednění místních specifik každého zařízení (tvorba a rozbor konkrétních dokumentů). Požadavky na vedení pedagogické dokumentace. Zdroje financování – místní, regionální, grantová řízení, sponzorské dary.

Studující se seznamují se základními principy vedení výtvarné činnosti

Obsah:

Povinná část: Výtvarné činnosti – proces růstu osobnosti. Výtvarné vzdělávání z historické a současné perspektivy. Výtvarná výchova v kontextu výtvarného umění. Plánování výtvarných činností v souladu s aktuálním pojetím a trendy výtvarného vzdělávání. Zprostředkování umění ve výtvarných a volnočasových aktivitách. Dětský výtvarný projev a jeho charakteristické znaky. Metodika přípravy výtvarných aktivit. Orientace v odborné terminologii.

Volitelná metodika zájmové činnosti: (Výuka probíhá formou třídenního kurzu.) Praktická aplikace teoretických poznatků v přípravě, realizaci a reflexi výtvarných činností. Nové přístupy a experimentování v kresbě, malbě, grafice, prostorovém vytváření, akční a objektové tvorbě. Důraz na hledání a objevování nových možností vizuálně obrazného vyjádření – rozvoj vlastních tvůrčích dovedností. Metodika práce s námětem, výtvarnými technikami a prostředky.

Studující se seznamují se základními proncipy vedení hudební výchovy

Povinná část: Charakteristika a specifické zvláštnosti hudebně-výchovného procesu. Analýza psychologických předpokladů hudebního rozvoje mládeže. Obecná charakteristika jednotlivých hudebních činností a jejich vzájemné propojení. Organizační formy práce a metody osvojování základních hudebních dovedností a návyků. Význam estetického působení a prožívání jako součást rozvoje osobnosti (souvislost s jinými druhy umění). Tvůrčí aktivity skupinové a individuální, péče o rozvoj talentovaných jedinců, využití volného času. Praktické ukázky kolektivních činností a her.

Volitelná metodika zájmové činnosti: Metody osvojování základních hudebních dovedností a návyků.

Základní témata:

• Soubor hudebních činností: obecná charakteristika, metodické postupy
• Pěvecké činnosti a jejich význam: vytváření základních pěveckých návyků, metodika osvojování písní v různých věkových skupinách, způsoby nácviku vícehlasu, výběr písňového repertoáru pro různé věkové kategorie, stavba hlasového ústrojí, způsob fonace, zásady hlasové hygieny dětí a pedagogů, hlasové poruchy a choroby hlasového ústrojí
• Poslechové a pohybové činnosti: formy poslechu v jednotlivých věkových skupinách, způsoby práce s poslechovou skladbou, možnosti pohybového vyjádření v jednotlivých věkových skupinách, výběr vhodných poslechových skladeb se zaměřením na různé druhy aktivit
• Instrumentální činnosti: hra na tělo a její využití, Orffův instrumentář, metodika vedení instrumentálního kolektivu, základy dirigování

studující se seznamují se základními principy vedení tělesné výchovy

Obsah: Studující získají teoretické znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro organizaci a vedení mimoškolních pohybových aktivit. Obsah výuky je přizpůsoben věkové kategorii mládeže, se kterou skupina studujících běžně pracuje. Jedná se jak o činnosti prováděné v přírodním prostředí, tak i v tělocvičně nebo ve třídě. Studenti se seznámí s možnostmi rozvoje základní motoriky prostřednictvím regeneračních cvičení a psychomotoriky (případně i s možnostmi využití prvků kineziologie). Zároveň získají přehled drobných pohybových her rozvíjejících motorické schopnosti a pohybovou tvořivost a seznámí se s některou z méně rozšířených sportovních her vhodnou pro příslušnou věkovou kategorii.

Studující se seznamují se základními principy vedení dramatické výchovy

Obsah:

Povinná část: Teorie dramatické a osobnostní výchovy, charakteristika, obsah a cíle dramatické výchovy, základní metody a způsoby práce, uspořádání lekce, řídící role pedagoga, příprava a plánování práce, prostředí, podmínky a organizace, projektová metoda, praktické semináře ve skupinách. Ukázky některých her a cvičení.

Volitelná metodika zájmové činnosti: (Výuka probíhá formou třídenního kurzu v plenéru.) Úvodní část dramatické lekce, dramatické hry na rozvoj smyslového vnímání, pohyb a pantomima, kontakt, nonverbální komunikace a skupinová citlivost, dramatické hry na rozvoj plynulosti řeči a slovní komunikace, tvořivost, improvizace s dějem, pomocná cvičení, praktická příprava lekce dramatické výchovy pro věkovou skupinu, se kterou posluchači pracují, návrhy využití projektové metody. Interakční hry, možnosti využití dramatické výchovy v enviromentálních hrách. Konzultace tématu závěrečné práce z dramatické výchovy. 

Cílem odborného semináře je metodika psaní závěrečné práce a následné konzultace v průběhu psaní práce. Seminář zajišťují vyučující stěžejních předmětů, kteří práce vedou.

Obsah:

1. část: Informace o závěrečné práci: výběr témat, struktura a forma práce, bibliografické citace

2. část: Individuální konzultace k závěrečným pracím a diskuse.

Studující se seznamují se základními principy pedagogiky volného času

Obsah:

1. Pojmy výchova mimo vyučování a výchova ve volném čase. Funkce výchovy mimo vyučování. Požadavky na výchovu mimo vyučování ve volném čase. Obsah výchovy mimo vyučování – struktura a charakteristika činností, okruhy aktivit. Přehled a činnost školských zařízení pro zájmové vzdělávání a školských výchovných a ubytovacích zařízení.
2. Pedagogika volného času jako vědní obor, základní pojmy. Volný čas, teoretické aspekty volného času. Volný čas dětí a mládeže. Pedagogické ovlivňování volného času. Volný čas a životní styl. Zvláštnosti učení ve volném čase. Psychohygiena a výchova ve volném čase. Vztahy a komunikace při výchově ve volném čase. Osobnost pedagoga volného času – vychovatele a jeho profesní příprava. Současné trendy a problémy při výchově ve volném čase

Studující se seznamují se specifiky spojenými s vývoovým obdobím adolescence

Obsah:

1. Dílčí pojetí adolescence; psychologické, pedagogické a sociální charakteristiky;
2. Vývojové změny v adolescenci
3. Nárůst problémového a rizikového chování u adolescentů od počátku 90. let 20. století a etiologie, některé jeho projevy; analýza dílčích rizik
4. Příklady jednotlivých forem problémového chování, nástin možné prevence a intervence, delikventní chování, kriminalita, závislostní chování, rizikové sexuální chování, poruchy příjmu potravy, poruchy vztahu k vlastnímu já
5. Hodnotová orientace a výkonová motivace adolescentů

Studující s seznamují s principy realizace a propagace kulturních a sportovních akcí

Obsah:

1. Příprava kulturních a sportovních akcí a výstav: management v přípravě kulturních a sportovních akcí a výstav, role manažera, funkce a činnosti manažera kulturních a sportovních akcí a výstav, strategie plánování v podmínkách kulturních a sportovních akcí a výstav, strategický postup při realizaci kulturních a sportovních akcí a výstav, marketing a kulturní a sportovní akce a výstavy, formy sponzorování kulturních, sportovních akcí a výstav, nabídka pro sponzora (sponzorský balíček, sponzorská smlouva), sponzorování a daně, sportovní reklama – vymezení pojmu, druhy, funkce Analýza jednotlivých druhů sportovní reklamy, sportovní reklama – vymezení pojmu, druhy, funkce Analýza jednotlivých druhů sportovní reklamy, sponzorování a daně Případová studie: tvorba itineráře kulturní akce
2. Propagace a medializace akcí Komunikační strategie – komunikační mix, reklama – pojem, funkce, formy, proces reklamní kampaně, stanovení rozpočtu, reklamní zpráva, reklamní média, vztah reklamy a etiky, právo v reklamě, reklamní kampaň, reklamní agentury, mediální agentury, mediální strategie, reklama v televizi, radiu, tisku, venkovní reklama a ostatní formy reklamy. Podpora prodeje – pojem, spotřebitelská podpora, obchodní podpora, firemní propagace. Osobní prodej – pojem, fáze prodeje. Public relations – pojem, druhy, sponzoring. Direct marketing – pojem, hlavní nástroje. Výhody a nevýhody konkrétních typů propagace a medializace akcí. Případová studie – výběr vhodného druhu propagace sportovní akce, tvorba tiskové zprávy. Zpracování a prezentace organizačního a finančního zajištění vybrané sportovní nebo kulturní akce

Výcvik je cílen na problematiku školního násilí, především šikany – její identifikaci, práci se třídou i jedinci a především možnosti prevence tohoto problémového chování. Interaktivní formou jsou probrány základní formy, etiologie, projevy. Děti ohrožené násilím i děti ohrožující. Zvýrazněna je souvislost s klimatem třídy, možnosti a limity práce pedagoga. Praktické nácviky v malých skupinkách ilustrují jednotlivé kroky, proto je nutná aktivní účast frekventantů. 

Obsah

1. Šíkana a jeí fáze
2. Prevence šikany
3. řešení šikany

Kurz je koncipován jako teoreticko-praktický. Jeho cílem je uvést studenty do problematiky komunikace, a to

• v oblasti získání poznatků o oboru
• v oblasti získání elementárních praktických dovedností pro práci učitele.

Obsah

1. Vymezení sociální komunikace a charakteristika jejích předpokladů. 
2. Komunikační schopnost jako schopnost zohlednit kontext.
3. Komunikační schopnost jako součást emoční inteligence.
4. Vztahy jako významná složka sociální komunikace.
5. Charakteristiky zdravé komunikace.
6. Komunikační bariéry a komunikace patologická. 
7. Konflikt, zvládání konfliktu, asertivní dovednosti. 
8. Neverbální komunikace a využití znalostí o ní pro vhodnou sebeprezentaci a vnímání druhých.
9. Verbální komunikace, schopnost efektivně naslouchat a verbálně komunikovat v duchu zdravé komunikace.
10. Specifika komunikace ve škole.
11. Prezentační dovednosti.
12. Prezentace k zadaným tématům: srozumitelnost, kladení otázek, kritika, pochvala, asertivní techniky, dospělá komunikace (TA), konflikt aj.

Studující si dle svého zájmu volí metodiku výtvarné, hudební nebo dramatické výchovy

viz. jednolitvé metodiky zájmových činností

Cíle praxe: Seznámení se s činností školských zařízení pro zájmové vzdělávání a školských výchovných a ubytovacích zařízení, event. vybraných dalších subjektů pro výchovu ve volném čase. Uplatnění pedagogicko-psychologických vědomostí a příslušných dovedností při přímé práci s dětmi, mládeží.

Obsah a průběh praxe:

Praxe má dvě části, první formou hospitace v rozsahu 25 hodin je povinná pro všechny studující, druhá v rozsahu min. 20 hodin zahrnuje přímou práci s dětmi a je povinná pro studující, kteří nepracují v oboru.

Hospitace ve výchovných zařízeních (zařízení 1.1 – 1.3 jsou povinná)

• Školní družina nebo školní klub (min. v rozsahu jedné denní služby vychovatele)
• Středisko volného času (dům dětí a mládeže nebo stanice zájmových činností (min. v rozsahu jedné denní služby vychovatele)
• Domov mládeže nebo škola v přírodě, event. internát nebo zařízení pro ústavní a ochrannou péči (min. v rozsahu jedné denní služby vychovatele)

Možno zvolit i vybraný subjekt mimo rezort školství (sdružení dětí a mládeže, občanská sdružení, tělovýchovné organizace, zařízení pro místní kulturu, zařízení církví a náboženských společenství apod.)

Průběh hospitace (co sledovat)

• pozorování podmínek zařízení (prostory, materiální vybavení, personální zajištění)
• rozhovory s pedagogickými pracovníky, event. s řediteli škol či zařízení
• přehled o pedagogické dokumentaci a platných právních normách
• charakteristika dětské skupiny - způsoby řízení (zřizovatel, plánování, organizace, hodnocení činnosti)
• pozorování výchovně-vzdělávací činnosti, přímé výchovné práce
• vypracování záznamu o pozorování
• rozbor a hodnocení průběhu výchovně-vzdělávací činnosti společně s příslušným pedagogickým pracovníkem

Poznámka: Hospitace při přímé práci s dětmi musí postihnout práci pedagoga v plném rozsahu, tedy přibližně v rozsahu denní služby (např. ve ŠD od převzetí dětí do ukončení denního provozu…).

Záznamy o pozorování výchovně-vzdělávací činnosti obsahují tyto údaje:

• druh činnosti a téma - výchovně-vzdělávací cíl (cíle)
• počet dětí, věková kategorie
• časové trvání, materiální zajištění
• metodický postup v bodech, fáze přípravná, realizační, hodnotící

Vlastní výstupy – přímá samostatná práce s dětmi (mládeží) – 20 hodin

Tato část praxe se týká pouze posluchačů bez pedagogické praxe, kteří kromě již uvedených hospitací uskuteční i vlastní výstupy. Volba zařízení: 

• školní družina nebo školní klub 
• středisko volného času
• domov mládeže nebo škola v přírodě (studující uskuteční tři výstupy alespoň ve dvou odlišných typech zařízení)

Průběh praxe: Posluchač vypracuje písemnou přípravu na výchovnou činnost. Přípravu předem konzultuje s pedagogem, u kterého se praxe uskutečňuje. Po výstupu proběhne rozbor a hodnocení. Písemné přípravy, záznam o rozboru a hodnocení výstupu  pedagogem, který praxi vedl, posluchač odevzdá jako podklad pro udělení klasifikovaného zápočtu. Hodnocení výstupu je slovní. Příprava musí obsahovat stejné údaje jako záznamy o pozorování (viz výše). Je nutno uvést i název zařízení a základní údaje o něm.

Organizační zajištění praxe: Zařízení, ve kterých praxe proběhne, může posluchač zvolit podle nabídky v místě bydliště nebo může požádat o zprostředkování praxe CDV. Podmínkou je, aby pedagog, u kterého se praxe uskuteční, byl plně kvalifikovaný a měl alespoň 5 let pedagogické praxe. O vykonání praxe požádá posluchač ředitele školy nebo zařízení na základě potvrzení TU v Liberci (formou žádosti o umožnění praxe v rámci studia).

Požadavky k zápočtu: Při závěrečném semináři studující předloží:

• Zápisy o hospitacích v určených výchovných či jiných zařízeních, charakteristika zařízení.
• Potvrzení zaměstnavatele o výkonu pedagogické práce, nebo
• přípravy na přímou výchovnou činnost se záznamem rozboru a slovním hodnocením pedagoga, který praxi vedl. Hodnocení zahrnuje zejména údaje o splnění či nesplnění stanovených cílů, vhodnosti volby pedagogických prostředků, motivaci dětí, vztahu k dětem, celkovém ovzduší pro výchovné činnosti, respektování požadavků na výchovu mimo vyučování apod.