"Bojarské republiky" na středověké Rusi

Charakteristika

Veliký Novgorod a Pskov v severozápadním Rusku patří mezi nejstarší města na teritoriu dnešní evropské části Ruské federace. Jejich počátky sahají do 10. století a již od nejstarší doby měla zásadní význam v dějinách formujícího se ruského státu. V následujících dvou stoletích prošel zejména Veliký Novgorod bouřlivým vývojem, na jehož konci byl vznik specifického politického a správního uspořádání, které nemělo obdoby mezi ruskými knížectvími až na jednu výjimku, a tou byl právě Pskov. Specifickým rysem obou měst byla skutečnost, že všichni nejdůležitější představitelé města (kníže, arcibiskup, zástupci městské obce) byli do svých funkcí voleni a kdykoli mohli být sesazeni. Teoreticky se na jejich volbě mohl podílet každý svobodný obyvatel města, a to včetně žen, a dokonce i dětí. Zvláštnost tohoto systému se odrazila rovněž v moderní odborné literatuře, v níž se několikrát objevil termín „bojarské republiky.“ Obě města zažívala období vrcholného rozkvětu v průběhu 13.–15. století. Protože ležela nedaleko od hranic se středověkým Livonskem a měla dobré spojení s dalšími regiony podél východního pobřeží Baltského moře, byla hlavním zprostředkovatelem dálkového obchodu mezi severní a západní Evropou a ruskými zeměmi. Do Velikého Novgorodu a Pskova přijížděli němečtí (hanzovní) kupci se svým zbožím a dlouhodobě v nich pobývali. Vzájemné soužití Rusů a Němců na jedné straně přispívalo k navazování trvalejších pracovních a osobních kontaktů, ale současně nebylo ušetřeno sporů, které v některých případech končily krvavými střety. Avšak tyto konflikty nikdy nebyly důvodem k trvalému přerušení veškerých kontaktů. Soumrak „zlatého republikánského období“ nastal ve chvíli, kdy se na politické mapě východní Evropy razantně prosadila Moskva a bylo definitivně ukončeno připojením Velikého Novgorodu (1478) a Pskova (1510) k moskevskému velikému knížectví.

            Výuka se zaměří na sledování vývoje Velikého Novgorodu od sídla prvních ruských knížat (Rurika, Olega) až po prosazení volitelnosti knížat, arcibiskupů a představitelů městské obce. Nastíní procesy na středověké Rusi, které přispěly k tomuto vývoji, a průběh vymezování městské obce vůči knížecí moci v samotném Novgorodě. Seznámí posluchače s dějinami Pskova, jehož politický a správní systém nesl řadu shodných rysů s novgorodským uspořádáním, ale nikdy se nevyrovnal jeho úrovni. Rovněž poznají vybrané narativní prameny a prameny úřední povahy novgorodské, pskovské a hanzovní, resp. německé provenience, které jim umožní nahlédnout do všedního života obyvatel obou měst a jejich soužití se zahraničními návštěvníky.

Další informace

• Garant: PhDr. Pavel Smrž
• Lektor: PhDr. Pavel Smrž

• Rozsah předmětu: 28 vyučovacích hodin

• Forma vzdělávání: Prezenční
• Minimální požadované vzdělání: Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení)

• Místo konání: Liberec

Struktura

1. týden: Počátky Velikého Novgorodu a Pskova, doklady písemné a  archeologické
2. týden: Novgorodské země, městské strany, konce a ulice
3. týden: Novgorodský kníže
4. týden: Novgorodský vladyka, biskup a arcibiskup
5. týden: Novgorodské věče a zástupci městské obce
6. týden: Pskov - kníže, duchovenstvo a zástupci městské obce
7. týden: Veliký Novgorod a Pskov - vzájemné vztahy
8. týden: Veliký Novgorod a Pskov - na hranici s Latiny
9. týden: Německé dvory ve Velikém Novgorodě a „německý břeh“ v Pskově
10. týden: Každodenní pracovní a mimopracovní soužití Němců a Rusů
11. týden: Život ve Velikém Novgorodě v nápisech na březové kůře
12. týden: Veliký Novgorod, Pskov a Moskva
13. týden: Konec novgorodské a pskovské samostatnosti
14. týden: Veliký Novgorod a Pskov ve zprávách cizinců

Poznámka

• Cena: platí pro seniory nad 65 let a pro mladší seniory, kteří pobírají starobní důchod (nutno doložit)
• Zvýšená sazba: platí pro osoby starší 50 let, kteří ještě nepobírají starobní důchod a jsou v zaměstnání
• Snížená sazba: platí pro bývalé nebo současné zaměstnance TUL, ZTP, ZTP/P a invalidní důchodce